Graciliano Ramos

Graciliano Ramos de Oliveira (výslovnost [gɾasili'ɐ̃nu 'ʁɐ̃mus dʒi oli'vejɾɐ]; 27. října 1892 Quebrangulo – 20. března 1953 Rio de Janeiro) byl brazilský spisovatel, novinář a překladatel. Patřil k modernistické „generaci třicátých let“, vnášející do brazilské literatury pohled odlehlých regionů a opomíjených společenských vrstev.

Narodil se ve městě Quebrangulo ve státě Alagoas jako nejstarší ze šestnácti dětí. Pracoval jako novinář a maloobchodník a v letech 1927 až 1930 byl starostou města Palmeira dos Índios. Roku 1933 vydal svoji první knihu ''Caetés''. Jeho tvorba vychází z osobní zkušenosti se životem v severovýchodní Brazílii a spojuje prvky neorealismu a existencialismu. Ramosovým nejznámějším dílem je sociální román ''Vidas secas'' (česky vyšel roku 1959 jako ''Vyprahlé životy''), popisující poměry v nehostinné vnitrozemské oblasti sertão. Napsal také romány ''São Bernardo'' (česky vyšel roku 1983 jako ''Statek São Bernardo''), ''Angústia'' a povídkovou sbírku ''Histórias Incompletas'', posmrtně vyšly jeho vzpomínky a zápisky z cest. Přeložil do portugalštiny ''Mor'' Alberta Camuse.

V roce 1936 byl uvězněn pro podezření z účasti na spiknutí proti režimu Getúlia Vargase a po jedenácti měsících propuštěn pro nedostatek důkazů. Roku 1945 vstoupil do Brazilské komunistické strany. Počátkem padesátých let navštívil Sovětský svaz a Československo. Zemřel v šedesáti letech na rakovinu plic.

Nelson Pereira dos Santos natočil podle Ramosových knih filmy ''Vyprahlé životy'' (1963) a ''Paměti z vězení'' (1984).

Byla po něm pojmenována paznehtníkovitá rostlina ''Dicliptera gracilirama''. Získáno z Wikipedie