Géza Ottlik

Géza Ottlik (9. května 1912 Budapešť – 9. října 1990 Budapešť) byl maďarský spisovatel.

Pocházel z aristokratické rodiny. Vystudoval matematiku a fyziku na budapešťské univerzitě, kde byl jeho učitelem Lipót Fejér. Přispíval do literárních časopisů ''Napkelet'' a ''Nyugat'', pracoval v rozhlase, novinách ''Budapesti hírlap'' a v PEN klubu, překládal také do maďarštiny knihy Evelyna Waugha, George Bernarda Shawa, Ernesta Hemingwaye nebo Stefana Zweiga.

Za druhé světové války Ottlik a jeho manželka ukrývali židovského spisovatele Istvána Vase. Za záchranu jeho života získali titul Spravedlivý mezi národy.

Pro svoji prozápadní názorovou orientaci nesměl Ottlik v období stalinismu publikovat. Až v roce 1959 vyšlo jeho nejuznávanější dílo, psychologický román ''Škola na hranici'', v němž vycházel ze svých vzpomínek na vojenskou školu ve městě Kőszeg. V roce 1985 mu byla udělena Kossuthova cena.

Byl dlouholetým reprezentantem Maďarska v bridži a spolu s Hughem Kelseyem napsali knihu o teorii karetních her. Získáno z Wikipedie