Šimon Lomnický

Šimon Lomnický z Budče, též Ptocheus, Lomnicius, Chodeček a Janů (1552 Lomnice nad Lužnicí – 1623 Praha) byl český spisovatel.

Pocházel z chudých poměrů, školu vystudoval díky Vilémovi z Rožmberka, který mu později zajistil místo učitele v Kardašově Řečici. Později pro svého ochránce pracoval přímo jako písař a správce pivovaru v Třeboni a Lomnici nad Lužnicí.

Kolem roku 1585 zdědil po tchánovi zájezdní hostinec v Ševětíně, který pod jeho vedením velmi dobře prosperoval. V této době pravděpodobně půjčoval peníze na lichvářský úrok (lichva byla od 4 %). Roku 1594 byl povýšen do šlechtického stavu.

Roku 1619 Lomnický přišel o majetek – nejprve vyhořel a poté jeho vesnice, ve které byl rychtářem, byla zničena císařskými vojsky. Odešel pak s druhou manželkou (první zemřela kolem roku 1600) do Prahy, kde přestoupil k evangelické církvi. Po bitvě na Bílé hoře se vrátil ke katolické církvi. Pro tuto dvojí konverzi a některé další skutky, údajně v Praze žebral, je v literatuře často označován jako amorální. Získáno z Wikipedie