Juhan Smuul

Juhan Smuul, vlastním jménem Johannes Schmuul (18. února 1922 Koguva – 13. dubna 1971 Tallinn) byl estonský spisovatel a novinář.

Pocházel z rolnické rodiny z ostrova Muhu, střední školu nedokončil kvůli nemoci. Za druhé světové války sloužil v Rudé armádě. Po válce byl redaktorem periodik ''Rahva Hääl'', ''Sirp ja Vasar'' a ''Pioneer''.

V roce 1951 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Estonska, poslancem Nejvyššího sovětu SSSR a od roku 1953 do své smrti zastával funkci předsedy Estonského svazu spisovatelů. Byla mu udělena Stalinova cena (1952), Leninova cena (1961) a titul národního spisovatele Estonské SSR (1965).

Smuulova raná tvorba náleží k socialistickému realismu, později se zaměřil na čtenářsky atraktivní reportáže z cest po světě. Jeho nejpřekládanějším dílem je ''Ledová kniha'', pojednávající o výpravě do Antarktidy. K dobrodružnému žánru patří i prózy ''Japonské moře, prosinec'' a ''Punťa mořeplavec''. Sbírka povídek ''Dopisy ze Sydegate'' zobrazuje s humorem život na estonském venkově. Smuul je také autorem divadelní hry ''Lea'', odehrávající se za druhé světové války, a satirického monodramatu ''Plukovníkova vdova''. Napsal scénář k úspěšné filmové komedii Suleva Nõmmika ''Tady jsme''.

Byla po něm pojmenována Literární cena Juhana Smuula a v obci Koguva se nachází muzeum věnované jeho tvorbě. Získáno z Wikipedie